Spolek vojenské historie – 6.myslivecký pluk

Jak to začalo

Na začátku byla touha několika lidí mít jednotku. A proto se sešlo na jaře r. 1995 asi deset nadšenců pro vojenskou historii. Z této desítky zůstali čtyři: Karďa, George, Macek a Hanibal. A rozjeli jsme to! Nejdůležitější je výběr uniformy a s tím také souvisí výběr armády, za kterou máme tu čest bojovat. Když jsme se rozhodovali, měli jsem na zřeteli asi tři základní hlediska: originalita – přijít s něčím novým, s uniformou, ve které ještě nikdo nebojoval. Dále finance a nakonec to musela být uniforma jednoduchá a pěkná. Nakonec jsme se rozhodli pro ruské myslivce z r. 1805. Jenže který pluk? Abychom to měli snazší, rozhodli jsme, že by to měl být pluk, který bojoval ve Slavkovské bitvě pod vedením generálporučíka Petra Ivanoviče Bagrationa – a to byly dva pluky - pátý a šestý. Samotnému Bagrationovi se totiž podařilo, jako jednomu z mála, od Slavkova ustoupit a nikoli utéct. 6. myslivecký pluk byl v té době jeden z nejlepších pluků carské monarchie. Lev Nikolajevič Tolstoj ve svém románu Vojna a mír jmenuje plným názvem i číslem jako jediný šestý myslivecký pluk. Za Italské tažení 1799 dostal tento pluk právo užívat při slavnostním pochodu granátnické bubnování a za bitvu u Schöngrabenu r. 1805 dostal jako vůbec první dvě stříbrné trubky s křížem sv. Jiří s nápisem – Za hrdinský čin u Schöngrabenu 4.listopadu 1805 v bitvě pětitisícového sboru s nepřítelem v počtu 30 tisíc. Odtud je jen krůček k názvu:

Spolek vojenské historie BAGRATION 6.myslivecký pluk

Bylo jasné, že jednotka se nedá vyzbrojit a vystrojit hned, ale netušili jsme, jaká to bude práce. Zkrátka a dobře v r. 1996 jsme jeli na slavnosti u Tvarožné jako uniformovaná jednotka. Řeknete si, že za posledních 40. let bylo vlády Ruska dost, ale armáda ve které bojovali vojáci 6. mysliveckého byla něco úplně jiného a nemůžeme na základě historie několika let odsuzovat celý národ. Chtěli bychom tuto hráz protrhnout nebo tomu alespoň napomoci, protože bitvě u Slavkova bojovalo na spojenecké straně nejméně 80 % ruských vojáků, ale na rekonstrukcích bitev je tento poměr úplně opačný.